OTO Poodří
Kterak odznak získati:
Zachovalost nivních mokřadních ekosystémů a poloha Poodří na rozhraní hercynské a karpatské biogeografické podprovincie v podprovincii polonské a na evropsky významné tahové cestě ptactva pak znamenala zařazení chráněné krajinné oblasti do mezinárodní úmluvy s celosvětovou platností na ochranu mokřadů (Ramsarská úmluva). Dále je Poodří začleněno do sítě evropsky významných ptačích území a v rámci územních systémů ekologické stability jsou zde nadregionální biocentra a biokoridory.
Osou oblasti je řeka Odra, která má převážně z celkových 55 km délky toku územím zachován charakter nivní řeky s mnoha meandry, které každoročně mění svůj tvar. Dále se na území Poodří nachází stovky tůní s hodnotným mokřadním ekosystémem, stejně jako lužní lesy s místy přirozenou druhovou dřevinnou skladbou (Polanský les, Bažantník u Studénky, Obora v Nové Horce, Polanský les u Kunína a Suchdolský les).
Charakteristickým a krajinářsky výrazným prvkem Poodří jsou aluviální louky a rybníky. Vznikaly na místě rozsáhlých lesů během středověké kolonizace (13.-15. století)
Louky a pastviny byly patrně prvními umělými kulturami nahrazující lesní komplexy. Dodnes je pravidelně zaplavován pás luk po obou březích Odry o výměře více než 2300 ha (nejrozsáhlejší pravidelně zaplavovaná plocha luk v ČR).
Od 15. století je dokladován vznik řady rybničních soustav, z nichž mnohé jsou dnes již minulostí. Přesto stávající počet rybníků (57) a jejich výměra (694 ha) nasvědčuje, že Poodří je známé rovněž rybníkářstvím (soustavy u Bartošovic na Moravě, Albrechtiček, Studénky, Jistebníku a Polanky nad Odrou). Mnohé z nich jsou významnými ornitologickými lokalitami. Nejvýznamnější jsou rybník Nový a Kotvice v přírodní rezervaci Kotvice, Bartošovický rybník a luh a rybníky v přírodní rezervaci Polanská niva. Na rybnících je rovněž zaznamenán výskyt kriticky ohrožených druhů flóry stojatých vod (kotvice plovoucí, nepukálka plovoucí, plavín štítnatý, růžkatec potopený ap.). Významná je rovněž síť náhonů a strouh. Nejstarší (2.pol.15.stol.) a nejdelší je Mlýnka (23 km).
Všechny uvedené skutečnosti svědčí o tom, že Poodří je turisticky velmi atraktivní lokalita. Při jeho návštěvě (zejména 1.zóna ochrany) respektujte pokyny a zákazy z poutačů Správy CHKO Poodří.
Obec Vražné leží v Moravské bráně v blízkosti města Odry. Její území zasahuje i do přírodního parku Odersko, jehož pahorkatina lemuje severozápadní hranice obce. Tok řeky Odry je hranicí na severovýchodě, mezi obcemi Vražné a Mankovice. Právě zde začíná CHKO Poodří.
Převážnou část území obce tvoří pole a louky, které byly v minulosti hlavním zdrojem obživy místních obyvatel. Dějiny obce se odvíjejí od 13. - 14. století. Část Dolní Vražné patřila na Moravu, Horní Vražné s mladší osadou Emauzy a Hynčice ležely ve Slezsku. V místní části Hynčice (německy Heinzendorf) se v roce 1822 v domě č.p. 69 (Památník - rodný dům J. G. Mendela) narodil světově uznávaný zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Pokřtěn byl v kostele sv. Petra a Pavla ve Vražném. Ten byl postaven a vysvěcen v roce 1799. Každoroční Slavnosti obce Vražné se konají pod širým nebem vždy v sobotu a neděli bližší datu narození nejslavnějšího rodáka (20.7.). Bohatý kulturní program i projížďky v koňských povozech, na koních i ponících lákají každým rokem vyšší počet návštěvníků. Popularitu u nimrodů si získaly podzimní hony divokých kačen na blízkých rybnících (Vraženský, Emauzský, Trávný a Trněný). Obcí prochází cykloturistická trasa č. 503 Odersko.
Obec Mankovice se nachází na jižním okraji CHKO Poodří. Svou velikostí se řadí mezi menší obce, avšak svou historií patří k významnějším. Její počátky datujeme do 14. století, kdy vznikla jako typická lesní lánová ves. Historicky však byla osídlena již mnohem dříve. Koncem 19. století se zde našel tzv. bronzový poklad - 88 kusů předmětů pocházejích z doby bronzové (1700 - 500 př. n. l). Přes Mankovice vedla také stará obchodní cesta od Dunaje k Baltickému moři, známá jako “jantarová stezka”. V dávných dobách se obchodní cesty orientovaly vždy podél řek, v tomto případě podél Odry. A ještě dalším unikátem se pyšní Mankovice. V 18. století se zde narodil Matyáš Stach, který vydal první eskymáckou gramatiku a slovník. Z obce je možné se vydat pěšky nebo na kole jak do nedalekých Oder, tak za krásami CHKO Poodří.
Obec Jeseník nad Odrou byla založena v tzv. moravské kolonizaci ve 12 století rajhradským klášterem. Leží v nížině na úpatí Nízkých Jeseníků, po obou stranách údolí toku říčky Luha, která se vlévá do Odry. Kresba blízkých hor s malebností údolí vytvářejí obraz krásného kraje. Přírodní památka Meandry Staré Odry patří svou jedinečností k unikátním krajinným útvarům nejen v rámci CHKO Poodří. Jeseník je ale také znám svou historií, zejména kulturními památkami z období baroka (zámek, kostel Nanebevzetí Panny Marie). V minulosti patřil k velmi prosperujícím oblastem. Byl zde parní mlýn s pekárnou, pálenice a pivovar. Bohatá prameniště přírodní kyselky se využívají i dnes pod názvem “Jesenická minerální voda”.
Součástí Jeseníka nad Odrou je i malá obec Blahutovice s nálezy prehistorického osídlení, obec Hrabětice s přírodní rezervací vzácné květeny a obec Hůrka, známá možností sportovního plachtění.
Jeseník nad Odrou, v minulosti nazýván návštěvníky “malá Vídeň”, má i dnes bohatou sportovní i kulturní nabídku. Vede přes něj cyklotrasa Odersko, která navazuje na dálkovou cyklotrasu Moravská brána.
V podhradí Starého Jičína, na svazích klesajících k řece Odře, byla založena ve 13. století stavovská obec, která dostala jméno Bernartice. Obyvatelstvo zůstalo po celou dobu existence obce ryze české, což bylo v oblasti, která se vyznačovala německou kolonizací, zvláštní. To byl asi hlavní důvod velmi vřelého vztahu obyvatel ke své obci. Některé usedlosti byly v rodovém držení i několik století. Obec byla vždy převážně zemědělská a svůj vesnický charakter si ponechala. Bernartice nad Odrou nabízejí překrásné pohledy na krajinu Poodří, Moravsko bránu i zachovalé lužní lesy a přirozené meandry řeky Odry. Kromě pěší turistiky a cykloturistiky je možná i projížďka na koních, či v bryčce do blízkého i vzdálenějšího okolí. Bernartice nad Odrou nabízejí vše, co souvisí s agroturistikou, či turistikou v přírodním stylu, včetně koupání v Odře. Kromě své přírodní krásy si zachovaly i památky z doby minulé. Turisté mohou navštívit původní vodní mlýn s dochovalým úplným mlýnským zařízením včetně vodního kola.
V pásmu Moravské brány leží obec Suchdol nad Odrou. Byla založena slovanskými osadníky ve 13. století. Obec patří mezi největší v Poodří a má průmyslově-zemědělský charakter. Svou polohou v oderslém úvalu nabízí pohled jak na Oderské vrchy, tak na předhůří Moravskoslezských Beskyd a sama pak patří do CHKO Poodří. Kromě přírodních krás Poodří může nabídnout i historické památky. K nejcennějším patří barokní katolická fara. Dominantou obce je dvojice kostelů - katolický Nejsvětější trojice ze 17. století v pozdně renesančním stylu a evangelický z poloviny 19. století s historizujícími prvky románskými a gotickými. K památkově chráněným patří i výpravní budova železničního nádraží. Suchdol nad Odrou patří mezi významné železniční uzly, z hlediska dopravního spojení je snadno dostupný.
Dlouholetou tradici má v obci chov koní. Každoročně v srpnu bývá Suchdol významným místem jízdy Pony Expresu. Milovníci koní mohou i během roku využívat nabídek chovatelů k projížďkám po okolí.
Ke sportovnímu vyžití slouží komplex hřišť. Ubytování nabízí penzión “Poodří” v centru obce s kapacitou 38 lůžek.
Rekreační charakter má zejména místní část Kletné s možností koupání, rybaření a táboření včetně doprovodných služeb. V minulosti bylo Kletné známé těžbou galenitu, vzácně i stříbra.
Na dolním toku říčky Jičínky se rozkládá obec Kunín. Byla původně založena jalo lesní lánová vesnice na konci 13. století. Obyvatelé se živili zemědělstvím a kromě polního hospodářství chovali i hovězí dobytek. Rozkvětu obce bylo dosaženo koncem 18. století za správy hraběnky Walburgy z Truchsess-Zeil, která uplatňovala na panství pokrokové zásady v hospodářství. Podporovala i vzdělání. Založila vzdělávací ústav pro mládež, kde se vyučovaly přírodní vědy, základy hospodářství a dívky se učily ženským pracím. Ústav svého času navštěvoval i František Palacký. Na tehdejší dobu bylo mimořádnou událostí pokusné vypuštění balónu, a to tři roky před pokusem bratrů Mongolfierových ve Francii. Kunínský zámek v barokním stylu je spojen s osobností stavitele J. L. Hildebrandta, známého stavbou císařského habsburského sídla Schö nbrunnu ve Vídni. V současné době probíhá rekonstrukce zámku včetně parku. Každoročně počátkem července se zde konají zámecké slavnosti.
V současnosti patří Kunín mezi moderní obce s dochovaným přírodním zázemím, kterým prochází mezinárodní cyklotrasa Moravská brána.
V údolí říčky Jičínky se rozkládá také obec Šenov. Počátky osídlení sahají až do 14. století, kdy vznikla jako lesní lánová obec. Původně zde převažovalo zemědělství a řemeslo, dnes patří Šenov mezi úspěšně se rozvíjející obce Novojičínska.
Skutečnost, že se nachází na území CHKO Poodří, vytváří podmínky pro sezónní i příměstskou rekreaci. Nabízí se turistika, cykloturistika, vycházky do přírody a v zimě terény pro běžkaře. Kromě této pestré nabídky je zde i možnost seznámit se s historií v muzeu v nedalekém okresním městě. Šenov u Nového Jičína je moderní obcí, v níž se skloubilo přírodní prostředí s civilizací.
Nejstarší písemná zmínka o obci Pustějov je v latinské listině z roku 1324, kde se uvádí jako Petrowitz. Vesnice měla odpradávna zemědělský charakter a v minulosti ležela při jedné z větví tzv. ”Jantarové stezky”, která vedla podél řeky Odry. Od svého založení je obcí českou.
Pustějov leží na samé hranici CHKO Poodří. Poblíž obce protéká přirozeně meandrující tok řeky Odry s romantickými zákoutími a nedaleko se rozkládá soustava Bartošovických rybníků.
Kulturní památkou obce je kostel sv. Maří Magdalény, založený koncem 17. století. Škola se v obci připomíná od roku 1782, ale vyučovalo se již dříve v soukromých domech.
V Pustějově se nachází sportovní areál, který kromě možností sportovního vyžití nabízí i zázemí pro pořádání různých kulturních i společenských akcí.
Zachovalá krajina nabízí příjemné vycházky do přírody, které lze spojit i s rybařením.
V údolí Bartošovického potoka leží obec Bartošovice, jejíž počátky datujeme do 14. století. Bartošovice byly odpradávna zemědělskou vesnicí. Rozlehlé louky umožňovaly chov dobytka, koní i ovcí. V raných počátcích obce se připomíná tvrz, která byla v průběhu dalších let upravována a přestavována do dnešní podoby barokního zámku. Má bohatou historii. V období třicetileté války zde pobývala stavovská vojska generála Mansfelda a v období napoleonských válek bývala v zámku zřízena nemocnice pro zraněné vojáky slavkovské bitvy. Bartošovice patřily mezi prosperující obce, měly tři dvory, pivovar, chmelnice a včelíny. Ještě na počátku 20. století zaznamenáváme v Bartošovicích dva mlýny, tři dvory, pilu, lihovar a rafinerii lihu při velkostatku.
V současné době Bartošovice leží ve středu CHKO Poodří. Geografická poloha spolu se zámkem, který nabízí nejen ubytování, ale i možnost konání nejrůznějších pracovních i společenských akcí, činí z Bartošovic jedno z nejnavštěvovanějších míst v Poodří. Zajímavostí obce je i Stanice pro záchranu dravců a sov, ojedinělé pracoviště ochrany přírody na severní Moravě.
Město je úzce spjato s krajinou Poodří vyznačující se množstvím vodních ploch, toků, slepých ramen řeky Odry, naučných stezek Poodřím a přírodní rezervací Kotvice. Vodní plochy ocení zejména sportovní rybáři a vyznavači pěší turistiky. Město Studénka nabízí svým návštěvníkům řadu možností sportovního a turistického vyžití. Je zde k dispozici hala s ledovou plochou, saunou, městské koupaliště se sportovním hřištěm. V areálu letního stadiónu se nacházejí tenisové kurty, hřiště na košíkovou, volejbal, fotbal. Příznivci jezdeckého sportu mohou využít služeb jezdeckého klubu s vyjížďkami do okolní krajiny.
Studénka je rovněž městem kulturních a církevních památek. Za pozornost stojí budovy starého a nového zámku s jedinečnou expozicí vagonářského muzea, zámecký park, kostely, kaple sv. Anny, rodný dům kardinála Františka Tomáška, na kterém byla v roce 1993 odhalena pamětní deska.
Albrechtičky leží na pravém břehu řeky Odry v sousedství ostravského letiště Mošnov a přírodní rezervace Kotvice.
Ves se poprvé připomíná v roce 1411, kdy je uvedena jako lenní statek olomouckého biskupství. Obec měla vždy zemědělský charakter a byla od svého založení česká. Má silné vlastenecké a kulturní tradice. S Albrechtičkami je spojen i rod hudebního skladatele Leoše Janáčka. Kromě kulturních památek, mezi něž patří kostel sv. Mikuláše s kryptou hrabat Vatterů z Lilie, nabízí především přírodní krásu Poodří. Romantická zákoutí, hladiny rybníků či samotné řeky Odry jsou vždy plné života a dokladem toho, že zde zůstala původní hodnota krajiny zachována. Při pěší turistice i cykloturistice lze pozorovat nejen krajinu kolem řeky Odry, ale za krásného počasí i Moravskoslezské Beskydy. A protože obec leží na mezinárodní cyklotrase jsou zde i služby, které návštěvníkům zpříjemní pobyt.
Založení obce Petřvald na Moravě historicky spadá do doby první biskupské kolonizace v 13. - 14. století. Vesnice měla odpradávna zemědělský charakter. Rozsáhlé louky umožňovaly především chov dobytka. Obcí vedla stará “Dobytčí stezka” z Polska. Tento charakter si obec, stejně jako sousední víska Malý Petřvald, dnes známá jako Petřvaldík, zachovala dodnes.
Malebná zákoutí říčky Lubiny a přirozeně meandrující tok řeky Odry jsou místy nejen krásnými na pohled, ale i oázami klidu. Pro aktivnější turisty a sportovce jsou v místě k dispozici hřiště, tenisové kurty a blízké napojení na mezinárodní cyklotrasu Moravská brána.
Na terase oderské nivy vznikla v souvislosti s rybničním podnikáním ve 14. století obec Jistebník. I když ve svém historickém vývoji prošla složitým obdobím, rybníkářství zůstalo její stálou dominantou.
Jistebník leží v blízkosti Ostravy a je vyhledávaným cílem příměstské rekreace i častou zastávkou na dálkové cyklotrase. Malebná krajina, v níž se zrcadlí hladina rybníků, láká nejen k procházkám, ale i cestám za poznáním.
Jistebnickou rybniční soustavu tvoří soubor menších i větších rybníků oddělených od sebe hrázemi a loukami. Vodní plochy se svými porosty rákosu a malými ostrůvky jsou rájem vodního ptactva. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami a patří mezi nejkrásnější cesty v Poodří.
Snadná dostupnost, krása přírody a všestranné služby řadí Jistebník mezi nejnavštěvovanější místa v Poodří.
Stará ves se poprvé objevuje v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburgu z roku 1267, který ji koupil od manželky Konráda z Plavče.
První přímou zmínku o zdejší tvrzi máme z roku 1552. Měla pravděpodobně čtyřboký pravoúhlý tvar a byla obklopena vodním příkopem. V letech 1560 - 1570 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, který je dílem italských stavitelů a kameníků. Zámecký park přírodně krajinářského založení je z 19. století. Zachovala se jen část jeho rozlohy (cca 0,5 ha) v místech vodního příkopu staré tvrze.
Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele z let 1587 - 1589 s ojedinělou konstrukcí dřevěného krovu. Významnou kulturní památkou je také budova fary z roku 1600.
Obec Stará Ves nad Ondřejnicí leží na východní hranici CHKO Poodří, jejíž zachovalá příroda zde nabízí široké možnosti turistiky a cykloturistiky.
První doklad o existenci obce Proskovice je z roku 1394, kdy byla majetkem olomouckých biskupů. Proskovice byly vždy malou zemědělskou vesnicí. V roce 1975 byly připojeny k městu Ostrava a nyní jsou samostatným městským obvodem.
Kulturními památkami obce jsou kaple sv. Floriána se zvonicí postavená v roce 1812 a kostel sv. Floriána z roku 1946. Svatý Florián je i ve znaku obce.Skutečnost, že obec je součástí CHKO Poodří, vytváří podmínky pro sezónní i příměstskou rekreaci. Okolím obce protéká přirozeně meandrující tok řeky Odry a nachází se zde národní přírodní rezervace Polanská niva.
Polanka nad Odrou, o níž je první písemná zmínka z roku 1424, je druhým největším městským obvodem Ostravy. Ačkoliv patří do ostravské aglomerace, obec má přírodně krajinářský charakter. Přírodní přirozenou hranici tvoří krásně meandrující řeka Odra, do níž se vlévá potok Polančice. Jinak je obec protkána sítí drobných toků a náhonů, které naplňují polanecké rybníky. Je jich celkem 15 a tvoří součást Jistebnické rybniční soustavy.
Dalším unikátem je lužní les, který nese název podle posledního majitele Polanky hraběte Blüchera z Wahlstattu a je součástí národní přírodní rezervace Polanská niva a CHKO Poodří. Celé území CHKO je vzácné nejen faunou a flórou, ale i zdroji jodobromových vod, které jsou zde čerpány pro nedaleké lázně Klimkovice.
Kromě přírodních krás má obec také kulturní památky. Vedle kostela sv. Anny a sochy Jana Nepomuckého jsou to kaple, kapličky, kamenné a smírčí kříže. Svou polohou a zachovalou přírodou se stala Polanka nad Odrou nejen místem rekreace, relaxace a turistiky, ale i zdrojem inspirace lidových i profesionálních umělců.
Na území Staré Bělé byla slovanská osada ještě dříve, než se roku 1250 stal jejím majitelem olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu. Stará Bělá patřila již ve středověku k největším obcím na Ostravsku a měla původně vesnický charakter. K Moravské Ostravě byla obec připojena v roce 1941, v roce 1954 se osamostatnila, ale od roku 1975 je opět součástí Ostravy. V současnosti je jedním z jejích městských obvodů.
Ve Staré Bělé byl původně dřevěný kostel sv. Mikuláše, v roce 1780 byl stržen a nahrazen novým kostelem sv. Jana Nepomuckého. První zpráva o starobělské faře je z roku 1506. Základní škola byla v obci již v roce 1672.
Stará Bělá leží při samotné hranici CHKO Poodří. Poblíž obce protéká přirozeně meandrující tok řeky Odry a nachází se zde národní přírodní rezervace Polanská niva se vzácnou faunou a flórou.
Zachovalá krajina nabízí možnosti turistiky a cykloturistiky.
KČT SSK
12.9.2001